Historie obce

Z místních zdrojů se nedá naprosto přesně určit první záznam o obci. Souvisí to s dějinným vývojem obce a jejím okolí. Území bylo osídleno od starší doby bronzové (2300 – 2000 př. n. l.), čehož jsou důkazem archeologické nálezy a publikované výzkumy z území asi 500 m jižně až jihozápadně od zastavěné části obce. Potvrzuje se, že zde byly pozdně latinské a raně římské osady, únětické a knovízské kultury. Před rokem 995 patřila obec s okolními místy rodu Slavníkovců. Podle seznamu Místní jména v Čechách (prof. Profous) jde o první zmínku o obci z roku 1320. Tehdy obec patřila k Břevnovskému klášteru a od této doby se rozvíjejí, i když neúplně, záznamy o obci. Podle dochovaných záznamů patřila obec Břevnovskému klášteru do roku 1406, v roce 1421 byla zabavena Pražany v souvislosti s náklonností k husitství a prodána Janu Jiranovi. Od roku 1437 patřila k sousednímu Přerovu nad Labem. Byla zastavena Jindřichem ze Stráže. V době od roku 1616 do roku 1850 patřila obec k panství Brandýs nad Labem, jehož majitelem byl hrabě Lossa z Lossyntalu – císařský dvorní stavitel, později pak Ludvík Salvatore Toskánský, který svou nadací založil v roce 1895 skanzen v Přerově nad Labem. Z období konce 16. a počátku 17. století je známo, že v obci byl zemanský statek, jméno majitele ale není známo. V roce 1775 se obce dotklo selské povstání. Tehdejší rebelové prošli obcí, zajali muže a poškozovali majetky. V té době, podle záznamů po roce 1771 začalo v obci, stejně jako v celém Polabí, pěstování brambor. V zimě 1799-1800, byla v obci ubytována vojska II. ruského armádního sboru generalissima Suvorova, část 3. eskadrony Šepelevova dragounského pluku petrohradského. Vojáci byli ubytováni i v sousedních obcích. V roce 1866 táhli přes obec do Prahy Prusové.

Historie SDH Starý Vestec

Stručná historie SDH Starý Vestec k 85. výročí založení sboru.

Sbor dobrovolných hasičů byl ve Starém Vestci založen dne 16. července 1933, ale ke skutečným kořenům požární ochrany v obci se musíme vrátit do let 1904 a 1905. Z památníku  Okresní hasičské jednoty Podlipanské č. 31 vydaného k 50. letém trvání okresní jednoty v roce 1938 budu citovat:

Sbor dobrovolných hasičů v Bříství. Časté požáry v naší obci v letech 1904 – 1905 nutily k založení hasičského sboru. Pánové Antonín Kalina, Václav Kalina z Bříství a Josef Miškovský ze Starého Vestce sezvali občanstvo obce Bříství a Starý Vestec k poradě dne 24. září 1904, kde usneseno založiti sbor dobrovolných hasičů a přihlásilo se 29 členů činných a 23 přispívajících. Kolik z toho bylo občanů Starého Vestce už asi nezjistíme, protože zápisové knihy SDH Bříství z tohoto období byly, během druhé světové války, ztraceny. Dá se však předpokládat že ano, protože ještě v letech 1938 a 1939 je v účetní knize SDH Bříství poznamenáno, že tehdejší starosta SDH Starý Vestec Josef Chvátlina platil členské příspěvky i v Bříství.

Ale vraťme se k 16. červenci 1933. Schůze byla zahájena o 3. hodině odpolední v hostinci u Miškovských, za účasti 15 členů s tímto programem:

1. Přijímání členů
2. Volba funkcionářů zařizovacího výboru
3. Stanovení členských příspěvků

Schůzi řídil okrskový dozorce br. Navrátil z Mochova za přítomnosti okrskového instruktora br. Čeňka Pušbaura z Vykáně a okrskového vzdělavatele br. Josefa Pečenky z Bříství.

Přihlásilo se členů činných 12, zakládající 4 a přispívajících 13 celkem tedy 29 členů. Poté následovala volba funkcionářů :

starosta : Josef Chvátlina, Náčelník Fridrich František č. 57, místonáčelník Josef Váňa, jednatel Jaroslav Beneš, pokladník Josef Miškovský, dozorce náčiní Josef Kolbrecht, vzdělavatel Alois Stránský. Revizoři účtu Alois Pekárek a Jaroslav Šťastný.

Členské příspěvky byly stanoveny takto : člen zakládající splatí 200,- Kč ve dvou pololetních splátkách v hotovosti. Členský příspěvek byl stanoven na 10,- Kč ročně. Sbor požádá požární pojišťovnu o dobrovolný dar na založení sboru. Valnou hromadu ukončil br. Navrátil provoláním Hasičstvu zdar!

Na další schůzi 22.července byl zvolen 3 členný výbor, ve složení Chvátlina Josef, Váňa Josef a Beneš Jaroslav, který byl zplnomocněn obstarávati veškeré přípravné práce pro zřízení sboru.

Dne 28. ledna 1934 proběhla první valná hromada SDH při které došlo k několika změnám v obsazení funkcí. Starosta Chvátlina Josef, který pak zůstal starostou do roku 1945, náčelník Fridrich František, ale na schůzi 7. února 1934 byl zvolen náčelníkem Bohumil Lambert, který poté vykonával funkci velitele do roku 1948. Místonáčelník Váňa Josef, členové výboru Beneš Jaroslav, Stránský Alois, Pekárek Alois a Kulhavý Josef. Náhradníci Fridrich Josef a Srnec Bohumil čp.1, vzdělavatel Miškovský Josef, účetní dozorci Charamza Václav, Charamza Alois, Horák František, do smírčího soudu byli zvoleni pp. Peroutka, Hrbek a Šťastný, správce náčiní Kolbrecht Josef a za poslíčka uvolil se Váňa Josef.

V roce 1934 bylo zakoupeno vybavení sboru ( a to bez větší pomoci obce, které zřejmě bránily rozpory ve stanovách hasičské jednoty ) :

Komplet 4 kolová stříkačka od firmy Stratílek z Vysokého Mýta v ceně 5.500,- Kč. Sbor obdržel v roce 1935 subvenci ve výši 5.000,- z které doplatil firmě Stratílek.

40 m hadic s 2 mosaznými šroubeními 500,- Kč

Výzbroj a výstroj pro 13 činných členů v ceně 3.682,10 pro zajímavost uvádím, že zde panoval nějaký rozpor, protože sbor větší část ceny neuhradil a raději zaplatil 6% úrok. Bylo to zřejmě proto, že se nedostávalo peněz. Je to zřejmé ze zápisu 24.října 1935, kdy byl schválen návrh br. starosty, který se uvoluje zapůjčiti sboru peníze na úhradu výzbroje činných členů.

Trubka harcovka 60,- Kč

Samaritánská brašna s náplní 126,50

2 žebříky hákové 110,- Kč

Zánovní jeviště divadelní 698,- Kč

Tiskopisy, razítko apod. 170,- Kč

Již zmiňovaný zápisník župy Podlipanské uvádí, že sbor byl do župy přijat v roce 1934, že sbor byl zřízen celkovým nákladem 13.158,- Kč a je již úplně aktivní. Má úplnou výzbroj pro 13 mužů, 1 samaritána, čtyřkolovou ruční stříkačku s přiměřeným počtem hadic, žebříků, vlastní divadelní jeviště.

Jistě jste si všimli částky za zakoupení jeviště, ale sbor byl hned od svého založení nositelem kulturních akcí v obci. Již 13. ledna 1935 sbor uspořádal první ples s hrubým příjmem 1198,- Kč a vydáním ve výši 740,05 Kč a 3. března 1935 je zaznamenán hrubý příjem z divadla ve výši 316,25 a vydání za divadlo 165,90.

Rok 1934 byl pro nově založený sbor skutečně hektický, protože již v červenci 1934 uspořádal cvičení III. okrsku župy Podlipanské, což ale nebylo cvičení jak ho známe ze současnosti. Byl to takový sjezd s vystoupeními sborů, taneční zábavou apod. Cvičení se zúčastnily tyto sbory : Černíky 15 členů, Břístev 16, Mochov 12, Vykáň 6, Vyšehořovice 3 muži 14 žáků, Sedlčánky 16 mužů, Semice 12 mužů, Přerov 13 mužů, Vestec 12 mužů, Liblice 4 muži, 21 žáků, 1 žena 18 žaček, Mandršajn 22 mužů, Poříčany 9 mužů. Účastni byli zástupci České zemské hasičské jednoty ( náměstek starosty br. Bleka ) zástupci zemské prodejny, župy Podlipanské apod.

Příjem z této akce byl 1932,10 a výdej 1365,85 Kč.

Další léta sbor pokračoval ve stejném složení funkcionářů, účastnil se okrskových cvičení, pořádal vlastní cvičení, pořádal taneční zábavy, plesy, téměř každý rok i silvestrovské zábavy a průměrně ročně 3 divadla. Počet členů stále rostl, v roce 1939 měl sbor 44 členů.

Nedílnou součástí práce sboru byla i samaritánská stráž, např. V roce 1939 samaritáni ošetřili 29 lehkých případů a 9 těžkých a spotřebovali 65 m obvazů, 50 gr. vaty, 1 skleničku kapek, 2 lahvičky jódu, 20 prášků octanu hlinitého. Domnívám se, že členem samaritánské stráže byl i Josef Bílek, pozdější dlouholetý velitel.

Rok 1940 končí zápisem ze dne 13. listopadu a je zřejmé, že činnost sboru byla značně utlumena. Okupanti neměli zájem na rozvíjení spolkové činnosti.

Další zprávy máme z 27. dubna 1945, kdy se konala řádná valná hromada sboru za účasti 22 členů. Do schůze se nedostavil zakládající člen a dlouholetý starosta sboru Josef Chvátlina, který se podle zápisu starostenství vzdal. Byl zvolen nový výbor ve složení : starosta Pekárek Alois, náčelník Lambert Bohumil, náměstek náčelníka Váňa Josef, Jednatel Beneš Jaroslav, pokladník Stránský Alois, vzdělavatel Srnec Bohumil, samaritní stráž Bílek Josef, dozorce nářadí Kolbrecht Josef, členové výboru Charamza František, Forejt Václav, Fridrich Josef a Srnec Josef. Náhradníci Charamza Alois a Smitka Josef. Účetní dozorci Charamza Václav, Borovský Alois, Charamza Jaroslav. Byl zřízen zábavní výbor, domluvena oprava jeviště a sbor zvolna rozjíždí svou činnost.

Sbor dostal přípis o zakoupení motorového vozidla od UNRRY. Bylo usneseno, že se pro sbor nehodí. Sbor proto podal žádost o vozidlo po německé armádě.

V roce 1947 MNV zakupuje za 5.200 Kč od pana Satrapy pozemek na výstavbu hasičské zbrojnice. Až doposud byla stříkačka uložena u starosty sboru br. Chvátliny. Obec rovněž uvolnila 8.000,- Kč na vybudování hasičské studny dobrovolnou prací. Na řádné valné hromadě 1. února 1948 bylo usneseno postaviti zbrojnici na které každý člen odpracuje zdarma 50 hodin.

V roce 1948 došlo k vyloučení zakládajícího starosty Josefa Chvátliny, důvodem mělo být, že nedokáže prokázat národní spolehlivost. Tato akce způsobila ve sboru velký rozruch, došlo i odchodům ze sboru. Br. Chvátlina se proti tomuto rozhodnutí odvolal a dostal možnost odvolat se k mimořádné valné hromadě. Tím ale celá záležitost zřejmě skončila, začínala jiná doba.

Rozpory se táhly i dále, na valné hromadě 27.února 1949 se vzdal funkce jednatele Beneš Jaroslav a zvolen byl Forejt Václav, velitele Lamberta Bohumila nahradil Borovský Jaroslav, zbrojmistrem byl zvolen Václav Novotný. Bylo usneseno aby každý člen odpracoval zdarma dalších 10 hodin na stavbě zbrojnice.

Zbrojnice byla slavnostně otevřena 12. června 1949 za hojné účasti občanů a sborů z okolních vesnic. Největší zájem vyvolalo vystoupení sboru z Chrástu – tak je to zapsáno v obecní kronice. Do zbrojnice bylo zaparkováno auto po německé armádě, které sbor dostal. Celá další léta se pak v zápisech objevují problémy s jeho opravami. Ani zbrojnice nebyla dokončena celá. Ještě v roce 1951 byla na schůzi řešena montáž okapů a oplocení části pozemku.

V roce 1951 se stává velitelem Jaroslav Beneš a bude jím až do roku 1960. Místo starosty sboru se začíná používat název předseda jednoty. V letech 1951 až 1954 má sbor nejvyšší stav členů a to 48 mužů a 7 žen. Sbor zajišťuje žňové hlídky, výroční schůze nahrazují valnou hromadu a poprvé se nekoná v hostinci, ale v zasedačce MNV.

V roce 1955 se předsedou stává František Charamza, ale jen na dva roky. Začínáme si říkat požárníci a ne hasiči. Ale hlavně jsme dostali novou motorovou stříkačku PPS 8, kterou máme dosud a momentálně v celkové rekonstrukci.

A začíná sbor upadat. V roce 1957 se stává předsedou Václav Forejt a bude jím až do roku 1969. Sbor má jenom 16 mužů a dvě ženy.  V tomto roce byly 4 schůze členské, 3 výborové, 3 cvičení se stříkačkou, 1 požární poplach a 1 pálení vatry k 40. výročí VŘSR. Kulturní činnost nebyla žádná.

V roce 1960 byl nakrátko zvolen velitelem br. Jiří Lambert. V roce 1961 ( 2. července ) bylo v obci okrskové cvičení spojené se slavností, které si již někteří pamatujeme. Cvičení mělo tento program:

9,30 konání slavnostní schůze na které budou odměněni zasloužilí členové jednot okrsku.

12,30 – 13,00 koncert u pomníku.

13,00 -14,00 seřazení u rybníka celého okrsku, odchod k pomníku, položení kytice a odchod na cvičiště.

14,00-14,30 Vztyčení státní vlajky a slavnostní projev.

14,30-18,00 vlastní program v pořadí : vystoupení žáků z Lysé nad Labem, patronátního útvaru z Mladé, cvičení se starou stříkačkou provede místní jednota, požární útok jednot – zúčastnili se Přerov nad Labem 16 mužů, Černíky 16,Kounice 16, Vykáň 14, Bříství 12. Na závěr útok s pěnou provede Lysá nad Labem. Dále je v zápisech uvedeno, že zklamáním bylo vystoupení armády, od které se očekávalo daleko víc.

Vstupné na odpoledne bylo stanoveno na 5,- Kčs.

Na schůzi dne 5. července odstoupil z funkce velitele Jiří Lambert a novým velitelem byl zvolen br. Josef Bílek.

Nový velitel se činil, ve zprávě na výroční schůzi bylo uvedeno, že proběhlo 9 cvičení se stříkačkou, 1 cvičení poplachové a aplikační cvičení okrsku v Bříství.

V oblasti kulturní byly uspořádány 3 taneční zábavy a spolu se svazem mládeže byl utvořen divadelní soubor, který sehrál dvě zdařilá představení. Jedno v naší obci a druhé ve Vykáni.

V roce 1964 měl sbor 22 členů a bylo založeno první ( a zatím poslední )žákovské družstvo v historii sboru. Pro informaci uvádím složení výboru : Předseda Forejt Václav, velitel Bílek Josef, jednatel Fridrich František, kulturně propagační Srnec Vlastimil, preventivní Řehák Ludvík, mater.technický ( to byl zřejmě soudobý název pro strojníka ) Rámiš František, pokladník Soukup Václav, Organizační Srnec Bohumil, ref. Mládeže Moucha Otto, náhradník Kulhavý  Bohumil, revizoři Beneš Jar., Šťastný Alf.

V dalším roce opět došlo ke změnám v obsazení funkcí, jednatelem byl zvolen Srnec Bohumil, ref. mládeže Kulhavý Bohumil a org. Novotný Václav. V tomto roce bylo zakoupeno nové požární vozidlo, náš populární Anton ( AERO 150 ). Pod vedením br. Kulhavého mělo žactvo v roce 1966 22 cvičení. Další změny ve funkcích, od roku 1968 byl jednatelem Špitálský Ladislav, který byl potom jednatelem dlouho. Rámiš Fr. byl strojmistr.

Na výroční schůzi 17.ledna 1969 byl velitelem zvolen Fridrich František, a strojmistrem Mikšovský František. Ale už na další výroční schůzi 12. prosince 1969 byl velitelem zvolen Kulhavý Bohumil.

V roce 1970 odstoupil, pro nemoc, dlouholetý předseda Forejt Václav a nahradil ho Beneš Jaroslav s podmínkou, že to bude pouze na rok. Po roce došlo k dalším personálním rošádám. Na výroční schůzi byl zvolen předsedou br. Soukup Václav, velitelem Trunec Jan, hospodář Habrdle Karel, mas. vých prac. Bodlák Bohumil, org. Srnec Bohumil. Bohužel nově zvolený velitel svou funkci nevykonával řádně a tak opět po roce došlo ke změně. Po dlouhém jednání byl umluven br. Josef Bílek, který si dal podmínku, že funkci bude vykonávat jeden rok a zapracuje do funkce velitele br. Pavla Bláhu. Předsedou byl zvolen br. Bohumil Srnec. V tomto roce v obci hořel stoh zapálený osobním vozidlem.

V roce 1973 byl uspořádána slavnostní schůze k 40. výročí založení sboru.

Na výroční schůzi dne 13. prosince 1974 odstoupil předseda Srnec Bohumil. Do funkce předsedy byl zvolen dosavadní hospodář Habrdle Karel a funkci pokladníka převzal Bodlák Bohumil ( v zápise nazývaný Milan, protože se mu tak říkalo), ten v roce 1976 převzal ( na čas ) i funkci jednatele.

Je třeba říci, že těmito volbami bylo ukončeno časté střídání funkcí a pod vedením předsedy br. Habrdleho a velitele Pavla Bláhy začal zlatý věk sboru.

Schůze se konaly pravidelně, sbor se zúčastňoval soutěží v požárním útoku. Kde se pravidelně umísťoval na stupních vítězů. Sbor zajišťoval preventivní prohlídky, prováděl sběr železného šrotu, pořádal taneční zábavy, pálení čarodějnic a několikrát dětský den.

V roce 1977 se sbor zúčastnil na likvidaci velkého požáru sladovny v Kounicích. Je vůbec zajímavé, že se v zápisech objevuje účast na hašení jen jakoby okrajově. Většinou se jednalo o požáry domů a to v naší obci, ale jsou záznamy o výjezdech do Bříství či Přerova nad Labem.

Pro informaci uvádím složení výboru v letech 1985 až 1987, kdy měl sbor 28 členů :

Předseda. Habrdle Karel, místopředseda Špitálský Ladislav, velitel Bláha Pavel,jednatel Srnec Milan, preventář Fridrich Jan, hospodář Bodlák Bohumil, pol.vých. Neček Stanislav, org. ref. Bláha Miloš, ref. CO Veselý Jaroslav, 1. strojník Mikšovský František, 2. strojník Neček Stanislav, 1. řidič Srnec Milan, 2. řidič Bodlák Bohumil, revizoři účtu Srnec Vlastimil, Lacina Josef, Ulrych Václav.

V roce 1989 převzal funkci velitele br. Milan Srnec

Kniha zápisů je ukončena 25.11.1988 s tím, že zápisy pokračují v nové knize Záznamník činnosti ZO SPO.

Bohužel, tento zápisník se nám zatím nepodařilo najít. Činnost sboru však pokračovala. Do práce se zapojovali mladí členové Srnec Bohumil ml. Neček Stanislav ml. Veselý Jaroslav ml. Veselý Tomáš, David Mikluščák a další. Sbor se zúčastňoval cvičení i soutěží. V roce 1991 převzal funkci pokladníka Jaroslav Veselý. Velitelem se, později stal Jaroslav Veselý ml. A starostou Jaroslav Veselý st.

Po roce 2000 měl sbor příjmy takřka jenom ze sběru železného šrotu. Pokladní deník je veden  do roku 2008, kdy bylo vydání za členské příspěvky a startovné na soutěži.

V roce 2008 se sbor zúčastnil likvidací následků povodní v Libereckém kraji.

Potom činnost sboru postupně usínala a ke vzkříšení došlo ( po zásahu starosty obce Zdeňka Moce ) v roce 2013. Začínalo se v podstatě od začátku, ale to už známe z vlastní zkušenosti.

Sepsal Bohumil Bodlák, starosta SDH Starý Vestec dne 17.1.2019